Otázky:

1. V tržní ekonomice je kladen důraz na fungování tržních zákonů s minimalizací zasahování vnějších sil. Jak se s tím slučují zásahy centrální banky?
2. Mohou zásahy centrální banky pomoci udržet cenovou a měnovou stabilitu a na druhé straně uškodit například růstu ekonomiky nebo saldu zahraničního obchodu?

Řešení:

1. Centrální banky se snaží využívat především nepřímé nástroje, které právě využívají tržního chování subjektů trhu. Pokud centrální banky zvýší úroky z úvěrů komerčním bankám, tyto se samy zachovají dle zákonů trhu, půjčují si méně těchto "drahých peněz", zvýší své úroky z úvěrů klientům, klienti si půjčují méně a do ekonomiky se dostává méně peněz - centrální banka tím dosáhne svého cíle, tedy přibrzdí rozbíhající se inflaci. Přímé nástroje nečekají na tržní reakce obchodních bank - přímé nástroje bankám přikazují (např. maximální úvěrové stropy) a jsou tvrdými zásahy do citlivého tržního mechanismu. Mohou způsobit více škod než užitku, proto jsou využívány omezeně a pouze v naléhavých případech, kdy hrozí měně zásadní škody (např. v období finančních krizí).
2. Ani nepřímé nástroje využívající zákonů trhu však nemůžeme vnímat jako zcela bezproblémové. Druhotným dopadem zpomalení inflačního růstu cenové hladiny může být například, že snížení tempa růstu ekonomiky (HDP poroste pomaleji a možná se zcela jeho růst zastaví). Hospodářství je provázaný celek a každý zásah vyvolá celou řadu reakcí a jejich zřetězení, a to jak žádoucím směrem, tak i nežádoucím směrem. V letech 1997-2000 se například české ekonomice podařilo úspěšně snížit inflaci (z 10% na 4%), ovšem na druhou stranu tempo růstu HDP stagnovalo a nezaměstnanost dokonce stoupala (z 3% na 9%). Centrální banka proto uvolnila v roce 2000 měnovou politiku - inflace kupodivu nerostla, ovšem razantně se zvýšilo saldo našeho zahraničního obchodu (z 60 mld. Kč v roce 1999 na 130 mld. Kč v roce 2000).

 zpět na stránku výuky         další test