Otázky:

1. Keynesiánci doporučují v době krize či recese aktivní výdajovou politiku státu na straně agregátní poptávky. Jak  vypadá státní rozpočet v době krize a jaké dopady může zvýšená výdajová politika mít?
2. V grafu vývoje HDP v ČR zobrazte, od kdy dosahuje náš státní rozpočet záporného salda (schodku) a popište, jak souvisí tento schodek s fází hospodářské cyklu (krize, recese).

Řešení:

1. V době hospodářské krize dochází k propadu výkonnosti ekonomiky (klesá HDP), kupuje se méně výrobků a služeb a navíc situaci zhoršují negativní ekonomická očekávání ekonomických subjektů (co kdyby bylo ještě hůře), která vedou k ještě nižší spotřebě a opatrnosti při nákupech. Firmy mají nízkou poptávku, utlumují výrobu, propouštějí, některé bankrotují. Zvyšuje se nezaměstnanost, ještě více klesá agregátní poptávka, celý proces se řetězově prohlubuje. Státní rozpočet v této době získává nižší daně i nižší odvody pojištění na sociální zabezpečení a naopak má zvýšené výdaje na podpory v nezaměstnanosti. Státní pokladna je tedy chudší a vyšší výdaje ke stimulaci hospodářského rozvoje může mít pouze za cenu vysokého zadlužení (emise státních dluhopisů). I stát však musí své dluhy splácet (včetně úrokového navýšení) a v následujících letech bude mít proto ještě menší prostor pro aktivní fiskální výdajovou politiku než v případě, že by se v předchozích letech nezadlužil, a tím vlastně prohloubí propad agregátní poptávky v následujících letech. Keynesiánská doporučení aktivní výdajové politiky je tedy třeba brát jako krátkodobá opatření, která nelze používat systémově a dlouhodobě, protože pak působí na makroekonomickou rovnováhu opačně.
2. Státní rozpočet dosahoval prvního drobného schodku v roce 1996 a od roku 1997 už každoročně dosahoval saldo v řádech desítek miliard korun (1997 14mld. Kč, 1998 28 mld. Kč, 1999 bylo 30 mld. Kč, 2000 40 mld. Kč). Za rok 2001 se očekává deficit ve výši minimálně 50 mld, Kč - plánovaný deficit. Za těchto okolností by aktivnější výdajová politika státu byla hospodářskou sebevraždou, protože dlouhodobé narůstající zadlužení by ještě prohloubila. Naší jedinou nadějí je, že v ekonomice dojde ke slibovanému oživení, které přinese více peněz z daní do státního rozpočtu a pomůže tento dluh bezbolestně umořit. 

 zpět na stránku výuky         další test