14. Ziskový a neziskový sektor

  Jak se liší ziskový a neziskový sektor?

·       Charakterem spotřebovávaných statků a služeb. V neziskovém sektoru jsou typické statky, u kterých nemůžeme jednotlivce vyloučit ze spotřeby (policie chrání všechny občany, vzdělání získávají všechny děti, pouliční světlo svítí všem, lékař zachrání život každému, kdo to potřebuje). Hovoříme o veřejných statcích, které získají příslušníci určité společnosti bez přímé protihodnoty (neplatí za ně, nebo platí cenu netržní). Vymezení rozsahu těchto statků je v každém státě individuální a závisí mimo jiné i na ekonomických možnostech té které společnosti. 

·       Principy rozdělování. V ziskovém sektoru rozdělujeme výsledný produkt podle množství, kvality a tržní úspěšnosti práce. V neziskovém sektoru rozdělujeme podle potřeb. Nedůsledné odlišování těchto principů vede např. k mylné představě, že státní podnik (účastník ziskového sektoru) si může dovolit aplikovat principy rozdělování neziskového sektoru (vedení firmy si vyplatí vysoké odměny, i když je firma v hluboké ztrátě).

Neziskový sektor je velmi pestrý a pokrývá řadu lidských potřeb:

·       rozvoj duchovních hodnot,

·       ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot,

·       ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic,

·       rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu,

·       výkon státní správy,

·       obrana státu atd.

   Členění institucí a organizací neziskového sektoru.

·       Státní neziskové organizace:

1.        rozpočtové organizace (získávají finanční zdroje výhradně z veřejných rozpočtů). V květnu 1998 v ČR bylo 1010 rozpočtových organizací;

2.        příspěvkové organizace (většinu financí získávají z rozpočtu, ovšem mohou mít i jiné zdroje příjmů). V květnu 1998 v ČR bylo 2916 těchto organizací.

Patří sem především státní školství, státní zdravotnictví, instituce na ochranu životního prostředí, kulturních      památek, celá oblast státní správy atd. Vidíte, že některé z uvedených potřeb nemůže řešit nikdo jiný, než právě stát (o nich se zmíníme v kapitole 6.1 věnované státnímu rozpočtu), jiné mohou řešit i nestátní instituce. Konstatujme však, že co do velikosti prostředků a tedy i možností jsou státní neziskové organizace zdaleka největší.

·       Nestátní neziskové organizace:

1.     církevní organizace (organizace věřících zajišťující pro členy i nečleny bohoslužby, centra pro rodinu, charity, semináře apod.). V listopadu 1997 bylo u nás registrováno 3 587 církví a náboženských spolků;

2.     občanská sdružení - sdružení občanů k rozličným účelům (jednorázovým i dlouhodobým) dle zákona č. 83/90 Sb. Registraci občanských sdružení provádí Ministerstvo vnitra ČR (blíže internetové stránky www.mvcr.cz);

3.     obecně prospěšné společnosti (dále jen OPS)- zákon o OPS z roku 1995. OPS je právnická osoba založená za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. OPS musí zveřejňovat výroční zprávu s přesně stanoveným obsahem;

4.     nadace - sdružení majetku k přesně vymezenému účelu. Nejde o sdružení osob. Sdružený majetek je tvořen jednak vneseným majetkem, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů a dále příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek a akcí. V roce 1998 vstoupila v platnost novela zákona o nadacích a nadačních fondech, která ukládá povinnost, aby každá nadace měla nadační jmění minimálně 500.000,- Kč.

Členění organizací na ziskový sektor a neziskový sektor je podle převažujícího charakteru činnosti (v některých případech je tedy značně relativní).

Podnikatelské subjekty (organizace ziskového sektoru) mají jako převažující činnost, kvůli které byly zřízeny, dosahovat zisk, ovšem mohou sponzorovat neziskový sektor (pokud na to mají dost prostředků a nevede to k jejich bankrotu). 

Organizace neziskového sektoru byly zřízeny k plnění obecně prospěšných činností a jejich úkolem není dosahovat zisk, což ovšem neznamená, že jako vedlejší (doplňkovou činnost) nemohou podnikat (v rozsahu a způsobem daným zřizovatelem).

předcházející strana     obsah     následující strana                    test