g) Dokumentární akreditiv

Jedná se o platební instrument, jehož vznik a rozšíření si vynutila vysoká rizika spojená s platbami do zahraničí. Pomocí akreditivu lze toto riziko eliminovat. Nyní se používá nejen v mezinárodním platebním styku, ale i v tuzemském.

Akreditiv obecně představuje příkaz banky druhé bance, aby po předložení určitých dokladů vyplatila pověřené osobě /prodávajícímu/ určený peněžní obnos nebo akceptovala směnku.

Zúčastněnými subjekty jsou:

-          příkazce /kupující/, jenž dává příkaz k otevření akreditivu

-          banka otevírající akreditiv /obvykle banka příkazce/

-          avizující, resp. potvrzující banka /potvrzuje prodávajícímu otevření akreditivu/

-          oprávněný /prodávající, který se takto zajišťuje proti riziku nezaplacení kupujícím/

Samotný průběh dokumentárního akreditivu můžeme rozdělit do tří fází:

-          sjednání podmínek akreditivu /před podepsáním kontraktu se prodávající dohodne s kupujícím na podmínkách akreditivu/

-          otevření akreditivu /Kupující žádá svoji banku o otevření akreditivu ve prospěch prodávajícího. V případě otevření akreditivu informuje o této  skutečnosti banka kupujícího banku prodávajícího a tato potvrdí akreditiv prodávajícímu./

-          použití /likvidace/ akreditivu /Prodávající odešle zboží kupujícímu a avizující bance patřičné dokumenty. Tato banka předá dokumenty bance příkazce, která po jejich prověření převede peníze./

 

Ve většině zemí není dokumentární akreditiv upraven zákonem, zúčastnění se řídí pouze zavedenými zvyklostmi. Na tuto praxi reagovala Mezinárodní obchodní komora v Paříži, vydáním Jednotných pravidel a zvyklostí pro dokumentární akreditivy. V ČR jej upravuje obchodní zákoník v souladu s těmito pravidly. Z Jednotných pravidel  mimo jiné vyplývají tyto skutečnosti:

1.        Pro banku je závazné pouze znění akreditivu, nikoli znění dodavatelsko odběratelské kupní smlouvy.

2.        Banka se zabývá pouze dokumenty, nikoli zbožím nebo službami.

3.        Banka se zabývá pouze zevním stavem dokumentů /nezkoumá jejich pravost apod./

Výhodou akreditivu je jistota pro dodavatele, že dostane zaplaceno a pro odběratele, že zboží bude řádně a včas dodáno. Nevýhodou pak finanční náročnost a pracnost.

 

V praxi se používá celá řada různých druhů dokumentárních akreditivů, které se odlišují různými podmínkami, co se týče otevření nebo použití akreditivu. Základními druhy jsou:

podle stupně závaznosti pro banku:

1.        odvolatelný akreditiv

Ten může být otevírající bankou kdykoliv změněn, popř. zcela odvolán. To je důvod jeho malého používání.

2.        neodvolatelný akreditiv

Představuje neodvolatelný závazek otevírající banky poskytnout stanovené plnění, pokud prodávající /beneficent/splní ve stanovené době sjednané podmínky /předá dokumenty/. Akreditiv lze měnit, popř. zrušit, pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Beneficentovi dává akreditiv jistotu, že mu bude zaplaceno /splní-li podmínky/.

z hlediska právní závaznosti rozlišujeme:

1.        potvrzený akreditiv

Na základě žádosti vystavující banky může banka beneficenta akreditiv potvrdit a sama převzít závazek ve vztahu k příjemci. Jeho výhodou pro příjemce je zvyšující se jistota zaplacení. /Obě banky jsou vůči beneficentovi zavázány společně a nerozdílně./

2.        avizovaný akreditiv

Banka, která oznamuje /avizuje/ beneficentovi otevření akreditivu, je odpovědná pouze za správnost tohoto oznámení a správnost a úplnost přebíraných akreditivních dokumentů. Nevzniká ji však závazek z akreditivu.

 

Kromě již zmíněných druhů akreditivů existují další druhy. Je to např. akreditiv remboursní,který předpokládá existenci mezibankovního remboursního úvěru. Banak dodavatele akceptuje a ihned odkupuje lhůtní směnky vystavené na ni beneficentem. Banka vystavující akreditiv směnku proplácí při splatnosti a zároveň zatěžuje účet svého klienta – odběratele.

Jiným druhem je akreditiv revolvingový, který se po každém čerpání nebo po čerpání ve stanovených obdobích obnovuje na původní výši.

Dále je to akreditiv převoditelný, který může být původním beneficentem převeden na jinou osobu za jinak nezměněných podmínek.

Zvláštním druhem je back-to-back akreditiv, který se používá při financování nepřímých obchodů, zejména reexportních operací.

Akreditiv s červenou nebo zelenou doložkou umožňuje beneficentovi získat část akreditivní částky jako akontaci před odesláním zboží. Používá se vzácně. Existují ještě další druhy akreditivů, se kterými se můžete seznámit ve specializované literatuře.

předcházející strana     obsah     následující strana                      test