Otázky:

1. Tvorba a funkce státního rozpočtu jsou součástí které fáze hospodářského procesu - výroba, rozdělování a přerozdělování, směna, spotřeba?
2. Srovnejte výdaje státního rozpočtu ČR za rok 2000 s HDP za totéž období. 
3. Jaký je vývoj poměru veřejných výdajů k HDP ve vyspělých zemích?

Řešení:

1. Státní rozpočet souvisí s fází přerozdělování hospodářského rozpočtu. V této fázi všichni, kdož se podíleli na výrobě a získali z ní svůj podíl (mzdy, zisky, renty, úroky) povinně ze zákona (zákony o daních, o sociálním zabezpečení) odvádí část tohoto podílu do státního rozpočtu (příjmy státního rozpočtu), který zajistí přerozdělení těchto prostředků ve společnosti v daném fiskálním roce (výdaje státního rozpočtu). Výdaje státního rozpočtu směřují především do sociální oblasti (transfery obyvatelstvu - důchody, sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské dávky), kdy vyspělá společnost zajišťuje určité sociální jistoty těm jejím členům, kteří se z různých důvodů nemohli podílet na výrobě a byli by tudíž bez prostředků. Další oblastí, kam směřují výdaje jsou tzv. veřejné statky, tedy oblasti, o které nemůže pečovat soukromý sektor - státní správa, příspěvkové a rozpočtové organizace státu (školství, zdravotnictví apod.), armáda, policie, justice atd. V neposlední řadě stát také sám investuje (především do infrastruktury - dálnice atd.). Státní rozpočet je tak nástrojem přerozdělování ve společnosti ve prospěch sociálních jistot a dlouhodobých rozvojových programů společnosti (vzdělávání, zdravotní stav populace apod.).
2. HDP ČR za rok 2000 v běžných cenách byl přibližně 1900 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu v témž roce činily 683 mld. Kč. Podíl výdajů státního rozpočtu na výdajích za všechny statky a služby vyrobené v ČR v daném roce byl tedy 35,9 %. Z tohoto čísla je patrný značný význam státního rozpočtu a vliv fiskální politiky na ekonomiku ČR.
3. Poměr výdajů veřejných rozpočtů není stabilní a posledních 200 let má ve vyspělých zemích zásadně narůstající tendenci. Srovnejme vývoj například v USA a ve Francii.Podíl veřejných výdajů na HDP v USA byl v roce 1870 4%, v roce 1920 7%, v roce 1960 27% a v roce 1994 33,5%. Poměr ve Francii se vyvíjel následovně: 1870 12,6%, 1920 27,6%, 1960 34,6% a v roce 1994 54,9%. Růst podílu veřejných výdajů na HDP však má své principiální meze - hranice jsou dány především maximální únosnou mírou zdanění ekonomických subjektů, kterou popisuje Lafferova křivka. Ta prokazuje, že při překročení míry zdanění v pásmu 55 - 60% přestávají ekonomické subjekty mít zájem na svých ekonomických aktivitách a objem vybraných daní (příjmy státního rozpočtu) klesají. Obecně však musíme říci, že vyspělé země mají potřebu garantovat svým občanům základní sociální jistoty a úloha státního rozpočtu je v těchto ekonomikách velmi významná.

 zpět na stránku výuky         další test