Ceny výrobků a služeb velmi úzce souvisí se mzdami (cenou práce) a přenesený vliv mají i na nezaměstnanost. Obvykle platí, že rostoucí ceny dávají v tržní ekonomice prostor pro rozvoj podnikání a zvyšování zaměstnanosti - viz expanze a konjunktura hospodářského cyklu, a naopak nízké ceny většinou provází vyšší nezaměstnanost - viz fáze recese hospodářského cyklu. Proto je vývoj cen a mezd pečlivě sledován státem. Důchodová a cenová politika je třetím významným nástrojem hospodářské politiky.

  Vývoj cen úzce souvisí s inflací.

  Významný je rozbor vztahu nominálních a reálných mezd.

• Nominální mzda je číselným vyjádřením odměny za práci (to, co dostane zaměstnanec ve výplatním sáčku),
• reálná mzda vyjadřuje to, co je schopen zaměstnanec za mzdu koupit.

  Uvedená problematika souvisí také s produktivitou práce - účinností práce, kolik výrobků a služeb vyrobí zaměstnanci za určitý časový úsek. Pokud nominální mzdy rostou rychleji než produktivita práce, je to jednoznačně negativní signál a vláda tento poměr pečlivě sleduje. V praxi to znamená, že za stejný čas je vyrobeno méně výrobků a služeb, práce je méně efektivní. V konečném důsledku to vede ke snižování hranice produkčních možností země se všemi negativními dopady (pokles reálného produktu, inflace, pokles konkurenceschopnosti na zahraničních trzích a propad salda obchodní bilance atd.).

  Vláda má v rukou následující nástroje důchodové a cenové politiky:

• regulace mezd - vláda přímo ovlivňuje výši mezd ve státním sektoru (asi 800 tisíc pracovníků, celkový počet ekonomicky aktivních lidí v ČR je asi 4,800 milionu lidí). V privátní sféře může stát dočasně využít administrativní regulace celkového objemu vyplacených mezd (např. v ČR v první polovině 90. let zavedl stát mzdovou regulaci, kdy firmy směly navýšit roční objem vyplacených mezd pouze o 5% a každé překročení této hranice bylo postihováno sankčním odvodem do státní pokladny v poměru 1 Kč překročení limitu = 1 Kč sankční odvod). Za formu regulace mezd můžeme považovat i minimální mzdu, kdy stát formou zákona přikazuje všem zaměstnavatelům (včetně soukromých), že nesmí dát nižší mzdu pracovníkovi v hlavním pracovním poměru na plný úvazek než je vládou vyhlášený limit.
• regulace cen - administrativním nařízením může stát stanovit u vybraných druhů zboží a služeb cenové stropy (elektřina, plyn, nájemné v bytech, voda, telekomunikační poplatky apod.) nebo minimální nákupní ceny (především při výkupu zemědělských produktů od zemědělců zpracovatelskými firmami). Tato regulace na jedné straně chrání sociální smír, na druhé straně je však narušením fungování zákona nabídky a poptávky a plodí řadu neefektivností.

V roce 2000 byla v ČR minimální mzda 4.500 Kč.

předchozí strana    obsah      následující strana               test